Je nutné, aby se posilovali vazivové tkáně a vyhýbalo se chladnému vlhkému prostředí, které mohou vyvolávat revmatické potíže. Ale nezapomínejte, že i dlouhodobý stres vyvolává ztuhlost svalů a kloubů.

Na prvním místě se musí připomenout, že bylinu kostival lékařský zastupuje Saturn. Je to drsnolistá bylina s modrofialovými kvítky, kterou jistě dobře znáte. Už podle jména je znát, že jde o rostlinu doslova „na kosti“ – pomáhá léčit vše, co s kostmi souvisí. Pouhým přikládáním kosti svaluje. Kostivalový kořen obsahuje látky, které pomáhají hojit rány, protože velice urychlují tvoření nových buněk. Obsahuje veliké množství slizu, proto chladí a zklidňuje záněty. Nenahraditelný je při zlomeninách kostí, ztrátě kostní hmoty, osvědčil se i při chronických zánětech kloubů, při zánětech šlach a svalů, hojí vymknutiny, rozhání podlitiny, ale i bolesti revmatické a neuralgické. V zelených vršcích kostivalu byl objeven vitamin B12, takže se tato zelinka doporučuje i k vylepšení jídelníčku.

Tinktura z kostivalu – hrst pokrájeného nebo ustrouhaného kořene kostivalu naložíme do 250g alkoholu nebo francovky (nejlépe Lesany) a necháme několik dnů louhovat.

Mast z kostivalu – dnes se již běžně dostane koupit, můžeme si ji ale vyrobit sami: 1 plnou lžíci práškovaného kostivalu rozetřeme s 5 lžícemi nesoleného vepřového sádla nebo borové vazeliny. Pokud je k dispozici čerstvý kořen, nakrájíme jej nebo nastrouháme a mírně povaříme v čistém nesoleném sádle. Necháme vystydnout, znovu rozpustíme a potom teprve přecedíme. Používáme k potírání bolestivých míst.

Obklady z kostivalu – dávají se obvykle na noc a pomáhají stejně dobře jako mast. Do silnějšího odvaru namáčíme plátýnko, přikládáme a teple obalíme.

Při chronických a zastaralých potížích dobře pomáhá 4-8 týdenní kůra, kdy na noc přikládáme obklady a přes den (nebo alespoň ráno) vetřeme tinkturu nebo mast.

Pokud vás trápí „tenisový loket“ nebo ztuhlé rameno, nemůžete-li zvednout ruku a vaše prsty jsou jakoby zbavené síly, pak dobře pomůže kašovitý obklad z kostivalu – použije se buď čerstvý strouhaný kořen, nebo suchý kořen nastrouhaný (umletý) na prášek. Čerstvý naneseme přímo na gázu nebo plátýnko, z prášku uděláme přidáním přiměřeného množství vody a několika kapek jedlého oleje kašičku. Obklad upevníme obvazem a necháme několik hodin (i celou noc) působit. Po kostivalovém obkladu všechny klouby rychle regenerují. Obklad můžeme vyrobit i z natě kostivalu, a to tak, že nať rozklepeme, vložíme do gázy a přiložíme na bolavý kloub. Teple ovážeme.

Slavná kopřiva – mluvíme-li o revmatismu, nesmíme zapomenout na kopřivu. Nic nepomůže lépe a rychleji – především u zastaralých případů – než „urtifikace“ neboli „kopřivování“. Tento způsob rychlého prokrvení znali už ve starém Římě. Bolestivé koleno, loket nebo rameno hodně vymasírujeme čerstvě natrhanou pálivou kopřivou. Vezmeme si na to rukavici. Není to tak zlé, jak by se na první pohled zdálo – postižené místo zčervená, prokrví se a vyburcuje vlastní obranné síly těla. V kopřivě je ukryto mnoho léčivé síly a efekt je téměř jistý. Masáž se ale musí provádět s citem a mírou. Jestliže chceme, aby nám byliny pomáhaly, nesmíme nic přehánět, protože přehánění je zde stejně nebezpečné jako v případě klasických léků.

Kopřiva je zároveň jednou z nejlepších čistících bylin a může se pít buď samotná, nebo se s úspěchem míchá do tzv. „krev čistících čajů“, které zbavují tělo nečistot a různých usazenin a které se pijí i při revmatismu.

Čistící byliny – kopřiva dvoudomá, pýr plazivý (oddenky), pampeliška (kořen i mladá nať), bříza bělokorá (mladé lístky), jehlice trnitá (kořen), vřes obecný (kvetoucí nať), maceška polní aj. Tyto bylinky můžeme různě kombinovat a pít alespoň 14 dní jako očistnou kúru (3-4x denně ¼ litru nálevu ze 2 lžiček sušené byliny).

Jarní protirevmatická kůra – čaj – bříza, kopřiva, mladé větévky bezinek, pampeliška – 2 čajové lžičky sušené směsi na ¼ litru vody, jen krátce nechat přejít varem a 10 – 15minut ustát. Pije se 2 – 3x denně hrnek.

Čaj na pocení při revmatismu – květ lípy srdčité, bezu černého a divizny velkokvěté (vše po 25g), 3 polévkové lžíce směsi přelít půllitrem vařící vody a nechat 10minut přikryté ustát. Pije se teplé 3x denně (celkem 1,5 litru denně).

Prokrvující „placky“ – jsou to vlastně lidové náhrady za náplasti „capsicolle“. Pomáhají při svalovém a kloubním revmatismu, ischiasu, ústřelu, jsou vhodné na záněty hlouběji položené (bolavé rameno, kolena, tenisový loket, na krk při angíně, pod lopatky při zánětu pohrudnice apod.). Prokrvením pomáhají probudit vlastní obranné síly organismu.

Křenová placka – 1) 3 díly strouhaného křenu, 5 dílů strouhaných vařených brambor nebo měkkého tvarohu a lžíce oleje, aby těsto bylo tvárné. 2) 4 lžíce strouhaného křenu smícháme s 20dkg strouhaných syrových vymačkaných brambor (případně zahustíme lžící mouky). Přikládáme na půl hodiny, teple obalíme a vlezeme do postele. Kůže se může předem potřít trochou sádla nebo Indulonou.

Hořčičná placka – z pšeničné a hořčičné mouky vytvoříme těsto (voda na těsto nesmí být teplejší než 60°C), dáme na plátýnko a přiložíme na 15 – 30 minut, až ucítíme mírné pálení. Doma vyrobená placka je účinnější než koupená capsicola.

Cibule s křenem – 1/4 kg tvarohu, 20dkg syrové strouhané cibule, 3 lžíce strouhaného křenu – připravíme „placku“ a přiložíme na 2hodiny. Možno opakovat až po zblednutí kůže.

Čerstvé křenové listy – přikládáme je na bolavá kolena, dobře ovážeme a necháme působit do rána. Pomáhá při revmatických bolestech, ischiasu a ischiatických otocích.

Křenový ocet – křenu se ne nadarmo říká „český žen-šen“ – je to kořen velice léčivý. Na bolestivá místa se osvědčil i křenový ocet: nastrouhaný křen zalijeme octem a necháme 1týden macerovat. Potom prolisujeme a potíráme. Je to velice jednoduchý recept a vždy po ruce.

Teplá cibule – 20dkg cibule podusíme s kmínem, fenyklem nebo anýzem, smícháme s trochou mouky a kaši zabalíme do gázy. Teplé přiložíme na bolavé místo na 2hodiny.

Rychlá pomoc při ústřelu – čerstvou nať třezalky tečkované spaříme a hruběji nasekáme. Teplé přikládáme jako kašovitý obklad na postižené místo. Lze použít i vrbinu penízkovou, květy bezinek nebo podběl léčivý. Dobrý je i obklad z pšenice a otrub, vařených v octě.

Bolestivá kolena – 2 – 4 velké listy z hlávky zelí mírně podrtíme (košťál vykrojíme) a nahřejeme, nejlépe žehličkou. Ne příliš horké položíme na bolavá kolena, obalíme igelitem, ovážeme plenou a teplým šálem. Necháme působit přes noc, ráno potřeme měsíčkovou mastí. Několikrát opakujeme. Po několika dnech přestanou kolena bolet.

„Voda“ v koleně – dovede ji odstranit obklad z čerstvých listů bezinek (bezu černého). Listy se pomelou (stačí jen podrtit nebo naklepat, aby pustily šťávu) a jako obklad se přiloží kolem celého kolena. V zimě se může použít sušené listí spařené vodou nebo se listy „zmladí“: bezinkové větvičky se dají do vlažné vody a nechají se při pokojové teplotě vyrašit.

Mazání z túje – pomáhá při bolestech svalů, kloubů, revmatismu apod. – 4 větvičky čerstvé túje, lžičku kmínu a tři stroužky česneku – vše vaříme 10minut v 1,5litru vody a do chladného odvaru vlijeme ¼ litru slivovice nebo jiné pálenky. Masírovat denně. Při masáži musí být sval zcela relaxovaný.

Dobré protirevmatické mazání – na bolesti svalů a kloubů – 1) do 100ml Alpy naložíme na 1týden jednu lžíci mladých výhonků borovice nebo smrku. Potom přecedíme, přidáme 20ml slivovice a 10 podrcených tabletek acylpytinu. Používá se k obkladům nebo k natírání bolavých míst. 2) šťáva ze 3 citronů, stejné množství olivového oleje a lékárenského terpentýnu. Směs je výborným mazáním na klouby i svalové úpony. 3) na vleklé, zastaralé revma jsou velice vhodné teplé obklady z pelyňku černobýlu (bylina se naseká, spaří, smíchá s trochou sádla a mouky, nanese se na plátýnko a přikládá jako obklad).

Bolesti zad – nemáme-li po ruce bylinky, pomůžeme si slivovicí. Bolavé místo natřeme Indulonou a přiložíme vatu s lihem (slivovicí, Alpou). Teple ovážeme.